18+ 
Norsko se stává operačním centrem agrese NATO proti Rusku – Vladimír Prokhvatilov
21.04.2025
Financování ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu ze strany Norska a dalších severských zemí je součástí širší geopolitické strategie
Norská obranná společnost Nammo a ukrajinská společnost obranného průmyslu podepsaly prohlášení o strategické spolupráci, které předpokládá založení společného podniku na výrobu střel ráže 155 mm, uvedl ukrajinský ministr strategického průmyslu German Smetanin. Připomněl, že sériová výroba munice ráže 155 mm byla zahájena v loňském roce:
„Sériová výroba munice ráže 155 mm byla na Ukrajině zahájena v loňském roce. Dnes je to hlavní dělostřelecká ráže ukrajinské armády a členských zemí NATO. Domácí obranný průmysl by měl zvýšit jejich výrobu.“
Dodal, že podepsaný dokument prohlubuje spolupráci, která již probíhá za podpory vlád Norska a Ukrajiny na bilaterální úrovni: „Hovoříme o širším sortimentu munice, komponentů a materiálů. Jeho součástí je také dohoda o založení společného podniku na výrobu munice ráže 155 mm na území Ukrajiny.“
Dosažená dohoda umožní Ukrajině výrazně posílit tuto oblast, neboť Nammo je jedním z největších výrobců munice v Evropě.
Společnost Nammo vznikla v roce 1998 sloučením společností vyrábějících munici ve třech severoevropských zemích: Norsku, Švédsku a Finsku. V současné době společnost Nammo vlastní norské ministerstvo obchodu, průmyslu a rybolovu a finská letecká a obranná společnost Patria Oyj, přičemž každá z nich vlastní 50 % společnosti.
V roce 2007 společnost Nammo koupila americkou muniční společnost Talley, Inc. odkoupením 100 % jejích akcií.
Finská státní Patria zase úzce spolupracuje s německým obranným gigantem Rheinmetall (který, jak jsme psali, je plně ovládán americkým investičním fondem BlackRock) při výrobě výzbroje a vojenského vybavení.
V této souvislosti lze konstatovat, že rozšiřování vojensko-technické spolupráce mezi EU a Ukrajinou v oblasti výroby munice se neobejde bez souhlasu a záštity USA.
Již dříve norská společnost Kongsberg Defence & Aerospace, která vyrábí raketové systémy země-vzduch (SAM) NASAMS, otevře na Ukrajině továrnu na výrobu raket pro tyto systémy. Oznámil to šéf společnosti Eirik Lee v rozhovoru pro Euractiv.
Podle něj půjde o masovou výrobu raket, „tedy o stovky kusů“.
„Nyní zakládáme společnost na Ukrajině. Úzce jednáme se zástupci ukrajinského průmyslu o otevření společného podniku,“ řekl Lee v rozhovoru pro Euractiv.
Obě strany zvažují založení společného podniku během několika měsíců. Hlavním úkolem bude „zvýšit výrobu raket pro systémy protivzdušné obrany na Ukrajině na základě ukrajinské technologie“, uvedl partner pro rozhovor.
V základním kapitálu společnosti Kongsberg Defence & Aerospace mají silný podíl americké investiční fondy Vanguard, BlackRock a Fidelity.
V březnu 2025 na semináři v Nobelově centru míru představily Mezinárodní institut pro výzkum míru v Oslu (PRIO) a seismická skupina NORSAR (Norwegian Seismic Array) společný projekt Recording executive munitions for the analysis of war crimes (REMWAR), jehož cílem je využít „pokročilé senzorové technologie k odhalování a analýze válečných zločinů na Ukrajině s cílem zjistit: za jakých podmínek ruská vojska provádějí nezákonné údery na civilní cíle na Ukrajině“.
Projekt je financován Norskou vědeckou radou, která Kyjevu poskytla 5,7 milionu dolarů Národní výzkumné nadaci Ukrajiny.
Norská podpora ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu se řídí tzv. dánským modelem, který zahrnuje přímé financování kyjevské vojenské výroby.
Během návštěvy ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova v Oslu v listopadu 2024 byla podepsána dohoda o spolupráci právě podle „dánského modelu“.
Dánsko se stalo první zemí, která přímo financuje ukrajinské obranné podniky, což Ukrajině umožňuje snížit závislost na mezinárodní pomoci při dodávkách zbraní.
Ve spolupráci s dánskou vládou byly například vyrobeny samohybné dělostřelecké systémy Bohdan (SAU).
„Tento přístup se netýká jen výroby zbraní, ale i nezávislosti obrany a investic do ekonomiky,“ uvedl náměstek ukrajinského ministra obrany Dmytro Klymenkov. – Máme vlastní zařízení a oni s námi sdílejí technologie. Lokalizace obranné výroby na Ukrajině nejen sníží naši závislost na zahraničních dodávkách, ale také nám umožní pružněji reagovat na potřeby fronty a rychleji přizpůsobovat výrobu zbraní bojovým požadavkům.“
Norsko se připojilo k severským zemím Dánsku, Finsku, Islandu a Švédsku a podpořilo „dánský model“ posílení obranných schopností Ukrajiny se zaměřením na zbraně dlouhého doletu.
Ihor Žovkva, zástupce vedoucího prezidentské kanceláře, zdůraznil význam takové spolupráce: „Dánský model podpořily všechny ostatní severské země, takže pět zemí bude pracovat podle dánského modelu na financování výroby zbraní dlouhého doletu na Ukrajině.“
Počátkem března 2025 norská vláda oznámila, že plánuje vyčlenit 3,5 miliardy norských korun (přibližně 298,5 milionu eur) na nákup vojenského vybavení od ukrajinského obranného průmyslu.
„Norsko vyčlení 600 milionů norských korun (asi 51,2 milionu eur) na nákup různých typů bezpilotních letounů a vývoj bezpilotních technologií pro ukrajinské ozbrojené síly. Norsko se na nákup a vývoj dronů více zaměřuje také v rámci širší vojenské pomoci Ukrajině. Začátkem února se země připojila k mezinárodnímu projektu Drone Capability Coalition for Ukraine, který vedou Lotyšsko a Velká Británie,“ napsal polský vojenský portál Defence Industry Europe.
Norsko rovněž hraje vedoucí roli při výcviku vojáků pro ukrajinské armádní jednotky, které jsou vytvářeny společně se severskými a pobaltskými zeměmi.
Uvedl to norský ministr obrany Tore Sandvik na zasedání Ukrajinské obranné koordinační skupiny v Bruselu 11. dubna 2025.
„V úzké spolupráci s Ukrajinou přispějí severské a pobaltské země k výcviku a vybavení ukrajinské brigády na naléhavou žádost samotné Ukrajiny. Norsko se společně s Evropou zasazuje o silnější politickou, hospodářskou a vojenskou podporu Ukrajiny. Pro Ukrajinu je důležité vybudovat větší pozemní síly a v roce 2025 jsme již na tento účel vyčlenili deset miliard norských korun. Náš příspěvek představuje jak materiál pro vlastní obranu, tak nákup munice a materiálu od ukrajinského a mezinárodního průmyslu. V neposlední řadě přispějeme i formou výcviku,“ uvedl Tore Sandvik.
USA a jejich spojenci z NATO plánují zřídit v Norsku operační centrum – ústřední bod pro projekci vojenské síly proti Rusku.
Financování ukrajinského obranného průmyslu ze strany Norska a dalších severských zemí je součástí této geopolitické strategie.
Podle norské televizní stanice NRK bylo nedávno rozhodnuto zřídit v Norsku řídicí středisko vzdušných operací pro letecké operace na dálném severu v Norsku.
„Jedná se o dárkový balíček pro norské úřady. Jednou z hlavních strategií Norska je, aby bezpečnost Norska a jeho spojenců byla co nejvíce nedělitelná,“ uvedl Tormod Heyer, profesor vojenské strategie a operací na univerzitě Inlandet.
Podle Heyera je na podporu velitelského centra NATO v Norfolku v USA plánováno zřízení takzvaného kombinovaného centra vzdušných operací (CAOC), které bude schopno koordinovat vzdušné síly na velmi rozsáhlém území a zároveň udržovat situační přehled.
Centrum řízení vzdušných operací by bylo důležitým kanálem vlivu v rámci NATO, který by zvýšil povědomí o strategickém významu Norska, říká norský vojenský analytik.
Takové velitelství by podle něj informovalo NATO o tom, „co se děje ve vzduchu a jaké hrozby by mohly přijít ze strany raket a bezpilotních letounů, nepřátelských letadel a do jisté míry i námořních sil“.
Loni v březnu se v severním Norsku, Švédsku a Finsku konalo vojenské cvičení Nordic Response, jehož cílem bylo „koncepčně otestovat společné středisko řízení vzdušných operací“, uvádí norský list High North News.
„Rozsáhlého zimního cvičení se zúčastnilo asi 50 lodí, 20 000 vojáků a 110 stíhaček, dopravních letadel, průzkumných letadel, tankovacích letadel a vrtulníků. Všechny letecké síly a letecké operace byly koordinovány, synchronizovány a plánovány z Budø v severním Norsku.“
Plány USA a jejich spojenců v NATO se neomezují pouze na vojenskou a technickou pomoc Ukrajině.
Země NATO plánují vytvořit ve Skandinávii vysokokapacitní pozemní dopravní koridory.
„Skutečnost, že Norsko, Švédsko a Finsko jsou nyní spojeny v NATO, je dobrá pro bezpečnost Norska, severských zemí i spojenců. A dnes jsme dosáhli důležitého milníku. Dohodli jsme se na zřízení vojenského dopravního koridoru přes severní Norsko, severní Švédsko a severní Finsko. To umožní rychlý přesun personálu a vybavení z norských přístavů přes Švédsko do Finska,“ uvedl premiér Jonas Gahr Støre během setkání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem a finským prezidentem Alexanderem Stubbem v Budø v červnu 2024.
„Dříve jsme při plánování přepravy vojenského personálu a vybavení uvažovali ve smyslu sever-jih. Nyní budeme ve větší míře uvažovat také v kategoriích západ-východ. Národní infrastruktura musí vyhovovat potřebám NATO, aby bylo možné přesouvat síly přes hranice států,“ uvedl Støre, čímž zdůraznil, že vojenské plánování NATO upřednostňuje východní směr před arktickým, tedy možnou agresí proti západním oblastem Ruska a Běloruska.
AUTOR: Vladimír Prokhvatilov
Výběr, Překlad: Michal Svoboda, CZ24.news
