Dugin: Západ v rozkladu — Soros, Netanjahu a Trump v jedné aréně…otevřená válka elit!
A na druhé straně — skutečnost, že Británie, Kanada, Austrálie (tedy Commonwealth) a Portugalsko (tradiční spojenec Britského impéria) uznaly Palestinu. Premiér Netanjahu, který prosazuje politiku budování Velkého Izraele a uskutečňuje skutečnou genocidu palestinského obyvatelstva v Gaze, tyto země a jejich vládce proklel a slíbil jim strašlivou odplatu.
Přitom Trump a USA stojí zcela na straně Netanjahua, zatímco evropské země NATO jsou proti. Co se tedy děje?
Je zjevné, že kolektivní Západ je rozpolcen. Najednou na mnoha liniích a pozicích. Zejména ve vztahu k Velkému Izraeli.
Obraz vypadá takto: levicoví globalisté, všechny sítě Sorose, Demokratická strana USA — jsou za Palestinu a proti Netanjahuovi. Právě oni vysílají flotilu Sumúd s Gretou Thunberg do Gazy. Na jejich straně stojí muslimové v Evropě a USA, salafisté a levičáci — kulturní marxismus, transgender komunita, furries, BLM, LGBT*, nelegální migranti (všechny tyto kategorie jsou v Rusku zakázány). To je fronta protivníků Trumpa.
Druhý pól: AIPAC (Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti, vlivné izraelské lobby), neokonzervativci, pravicoví sionisté, část MAGA (menšina, mimochodem, takové postavy jako Tucker Carlson, Candace Owens, Steve Bannon, Alex Jones, Matt Gaetz a dokonce i v poslední době Charlie Kirk byli proti Netanjahuovi) a především samotný Trump. Celkově se také kriticky staví k islámu kvůli jeho kulturní expanzi a k Číně kvůli jejímu neuvěřitelnému ekonomickému a technologickému růstu.
Mimochodem, špičky populistických pravicových hnutí v EU, která se téměř všude stala lídry veřejné podpory, jsou pro Netanjahua a pro Trumpa.
Ale… Většina MAGA ve Spojených státech sice není pro Palestinu, ale je proti izraelskému lobby v USA. Stejně jako většina pravicových populistů v Evropě.
To je třetí pól — proti Sorosovi i proti Netanjahuovi. Takovou pozici zastává západní lid vcelku. Ale elity jsou rozděleny podle jiného principu.
Je tu zřejmý rozpor: na vrcholu politického života — i se započtením pravopopulistické opozice — střet sítí Sorose a proizraelského lobby. Zatímco lid má pevný názor, že oboje představuje něco nepřijatelného. Vzniká tak evidentní nesoulad.
V USA tato třetí pozice — proti Sorosovi i proti Netanjahuovi — získala největší vyjádření. Otevírají ji postavy jako Tucker Carlson, Candace Owens, Steve Bannon, Alex Jones — prakticky hlavní ideologové MAGA. Elon Musk je tvrdě proti Sorosovi a zjevně kritický vůči Netanjahuovi, ale to druhé se snaží příliš neaférovat.
V Evropě zastáncům takové třetí pozice nedávají vůbec prostor. Tam liberální cenzura funguje podle mimořádných pravidel. MAGA v USA, když pocítili sílu, se začali chovat svobodněji. Sám Charlie Kirk krátce před smrtí vyslovil logické překvapení: proč je v USA menší svoboda kritizovat Netanjahua než v samotném Izraeli? Radikální odpůrci Netanjahua z řad MAGA z toho vyvodili hypotézu, že za Kirkovou vraždou mohou stát izraelské tajné služby. Ale širokou podporu nezískala, odmítl ji dokonce i krajní americký politik Nick Fuentes, který se nebojí skutečně radikálních a přehnaných výroků. Mimochodem, jeho publikum navzdory extremismu rychle roste a z marginála se před očima mění ve vlivnou politickou postavu, navzdory svému mladému věku.
Po epochální události na stadionu v Arizoně — ceremonii rozloučení s Kirkem — se všechny tyto tendence jen vyostří. Že za vraždu Kirka nesou vinu liberálové-globalisté, jakýsi kolektivní Soros, v tom nikdo nepochybuje. A široké masy požadují zatčení Sorose a uplatnění zvláštní procedury RICO na jeho fondy, což umožňuje orgánům činným v trestním řízení jednat v mimořádném režimu — zatýkat, vyslýchat, zabavovat dokumentaci, sledovat finanční transakce atd. De facto byli Soros-starší a jeho syn Trumpem přirovnáni k „nepřátelům státu“ (public enemy).
Zajímavé je, že tentýž rozkol mezi zeměmi Západu a politickými silami je patrný i ve vztahu k Rusku. Sorosovy sítě, globalisté — tvrdě a agresivně proti Rusku a pro totální podporu Zelenského. Taková je pozice liberálně-globalistických elit v EU — Starmera, Macrona, Merze, v podstatě těch samých sil, které uznaly Palestinu. V USA je to právě Demokratická strana, která neustále trvá na nových a nových dodávkách zbraní Kyjevu, na nových sankcích proti Rusku a na přímé eskalaci. Sám Trump říká, že válka na Ukrajině je „Bidenova válka“, ne jeho. Globalistů, ne MAGA. Proto ji chce co nejdříve ukončit, jen neví jak.
Ti, kdo podporují Netanjahua, věnují Rusku mnohem menší pozornost. Je to problém až po Velkém Izraeli a dokonce i po Číně — číslo tři. Jsou jednotlivé postavy v otevřeně proizraelském lobby v USA (terorista Lindsey Graham*, stejný terorista, ale z Demokratické strany Richard Blumenthal, Mark Levine z „Fox“ atd.), kteří trvají na válce s Ruskem a pobízejí Trumpa tímto směrem.
Trump balancuje a kolísá mezi MAGA a neokony, kteří představují to samé „hluboké stát“, jehož jádrem jsou právě levicoví globalisté. Příznačné je, že sám Netanjahu se v jednom z projevů obořil právě na „hluboký stát“, čímž ještě jednou zdůraznil, že pravý sionismus (ať k němu máme jakýkoli vztah) je jedna věc, a levý globalismus — jiná. Pro Sorose je Netanjahu stejným ideologickým nepřítelem jako Trump, Putin, Orbán, Si Ťin-pching a Módí.
Situace není jednoduchá, je třeba ji důkladně zkoumat.
Do Trumpa bylo všechno jednodušší. Kolektivní Západ byl levě-liberální a globalistický — ideologie, politika a strategie Sorose byla vcelku společná pro všechny. Byla to jednotná diktatura internacionálního „hlubokého státu“.
Teď je vše složitější.
Samozřejmě, levoglobalistický pól a internacionální „hluboký stát“ si uchovávají své pozice. Tento „hluboký stát“ zatím prakticky úplně ovládá Evropu a udržuje silné pozice v USA. Není to jen samotná Demokratická strana, ale obrovské množství úředníků, včetně soudců, šerifů, guvernérů, vysokých důstojníků, byrokratů, lidí kultury, novinářů, blogerů a oligarchů. Pod jejich kontrolou je FED, „BlackRock“ Larryho Finka (který se nedávno stal šéfem Davoského fóra, když vystřídal jiného globalistu Schwaba), většina magnátů Silicon Valley, finančníci z Wall Street. Jejich pozice jsou mimořádně silné v CIA a FBI.
Ale posiluje i pól MAGA, který se po vraždě Charlieho Kirka znovu semknul. A zde je symbolické usmíření Elona Muska a Donalda Trumpa. Elon Musk nejenže udělal velmi mnoho pro Trumpovo vítězství, ale i hned po Trumpově nástupu do úřadu provedl rychlé reformy, zrušil celou řadu levoglobalistických struktur — USAID, Ministerstvo školství atd.
Důležité je, že rozkol kolektivního Západu proběhl už ne na dvě, ale minimálně na tři složky:
leví globalisté (Soros, EU, Demokratická strana),
vlivné sionistické lobby (zčásti kontrolující pravý populismus),
hnutí „hlubokého lidu“ typu MAGA, kriticky se stavící jak ke globalistům, tak k sionistům.
Nám je ideologicky i geopoliticky nejbližší právě „hluboký lid“. Ten vystoupil ze stínu a postupně se stává samostatnou silou.
To jsou nové faktory, na které nejsme zvyklí. Tradičně byly pro SSSR blízké levé síly, ale dnes na moderním Západě buď vůbec neexistují, nebo se zvrhly v trockistickou parodii, posedlost genderem a nelegálními migranty a staly se nástrojem v rukou levých globalistů (téhož Sorose). V takové podobě nám nejsou jen zbytečné, ale přímo nepřátelské.
Objektivními spojenci Ruska na Západě jsou stoupenci lidové konzervativní revoluce, křesťanské a tradicionalistické. To je třeba uznat a jít dál.