Tianjinská show – pojďme tančit do multipolárního rytmu

Historie zaznamená, že zatímco BRICS konečně vstoupily do světla reflektorů na summitu v Kazani v roce 2024, SCO zopakovalo stejný krok na summitu v Tianjinu v roce 2025.

Mezi množstvím vrcholných momentů – těžko překonatelných, jako když Putin a Módí kráčeli ruku v ruce – to byl samozřejmě ples Mistra Ceremoniáře Si. Původní RIC (Rusko, Indie, Čína), jak jej v 90. letech koncipoval velký Primakov, se konečně vrátil do hry – spolu.

Ale byl to Si, kdo osobně stanovil hlavní linie – navrhl nic menšího než široký nový model globální správy, včetně tak důležitých nástrojů, jako je rozvojová banka SCO, která by měla doplnit NDB BRICS, a také úzká spolupráce v oblasti AI – v ostrém kontrastu s techno-feudalismem Silicon Valley.

Globální správa v čínském pojetí zahrnuje pět klíčových principů. Ten nejdůležitější je bezpochyby suverénní rovnost. To se pojí s respektem k mezinárodnímu právu – a nikoli k libovolně měněnému „řádu založenému na pravidlech“. Globální správa podporuje multilateralismus. A zároveň nevyhnutelně prosazuje tolik vyzdvihovaný „lidově orientovaný“ přístup, oproštěný od zištných zájmů.

Putin zase zdůraznil roli SCO jako „nástroje skutečného multilateralismu“ v souladu s tímto novým modelem globální správy. A především vyzval k pan-euroasijskému bezpečnostnímu modelu. To je přesně ona „nedělitelnost bezpečnosti“, kterou Kreml navrhl Washingtonu v prosinci 2021 – a dostal na ni neodpověď.

Společně tak BRICS a SCO usilují o pohřbení mentality studené války, tedy světa rozděleného do bloků, a zároveň mají dostatečně vizionářský přístup k tomu, aby volaly po respektování systému OSN tak, jak byl původně zamýšlen.

To bude Matka všech těžkých bitev – od přestěhování OSN z New Yorku po kompletní reformu Rady bezpečnosti.

Tanec medvěda, draka a slona
Pokud Si nastavil pravidla v Tianjinu, strategickým hostem večera musel být Putin. To se potvrdilo i jejich soukromým jednáním v úterý v pekingském Čungnanhaji: velmi intimní, jak to bývá u výjimečných rozhovorů v bývalém císařském paláci. Si přivítal svého „starého přítele“ v ruštině.

Když Putin zdůraznil ústřední roli rozvojového programu SCO na příštích 10 let, hrál hru čistě čínským způsobem – prostřednictvím po sobě jdoucích úspěšných pětiletek.

Tyto plány jsou nezbytné pro dlouhodobou strategii. V případě SCO to znamená postupnou transformaci z původního protiteroristického mechanismu na komplexní multilaterální platformu pro koordinaci infrastruktury a geoekonomiky.

A právě zde přichází nová čínská iniciativa – zřízení rozvojové banky SCO. Je to zrcadlová instituce k NDB – bance BRICS se sídlem v Šanghaji – a paralela k Asijské infrastrukturní investiční bance (AIIB) se sídlem v Pekingu.

Opět tedy platí, že BRICS a SCO se prolínají, protože jejich hlavním cílem je postupně se odpoutat od západních paradigmat a zároveň čelit účinkům sankcí, které – nikoli náhodou – tvrdě zasáhly čtyři hlavní členy obou sdružení: Rusko, Čínu, Indii a Írán.

A samozřejmě, mezi vším tím přátelstvím v Tianjinu byl i Módí – poprvé v Číně po sedmi letech. Si šel rovnou k věci: „Čína a Indie jsou velké civilizace, jejichž odpovědnost sahá za hranice bilaterálních otázek.“ A pak znovu: „Budoucnost leží v tanci draka a slona.“ Opona nahoru – tři eurasijští přátelé se přátelsky baví v chodbách.

Tianjinská deklarace – i když nebyla tak rozsáhlá jako ta loňská kazaňská – přesto zdůraznila klíčové body týkající se Eurasie: především suverenitu; nevměšování do vnitřních záležitostí členských států; a naprosté odmítnutí jednostranných sankcí jako nástroje nátlaku.

A to by se mělo vztahovat nejen na členy SCO, ale i na partnery – od arabských petromonarchií po jihovýchodní asijské velmoci. Rozvojové strategie různých zemí už fakticky spolupracují s projekty Pásu a stezky, od čínsko-pákistánského ekonomického koridoru (CPEC) po čínsko-běloruský průmyslový park, a to i v oblastech e-commerce, AI a Big Data.

Ohromný geografický rozsah SCO v kombinaci s polovinou světové populace skýtá obrovský potenciál napříč spektrem – od obchodu, přes dopravní infrastrukturu, přeshraniční investice až po finanční transakce. Tento potenciál je zatím daleko od plného využití.

Ale vysokorychlostní vlaky už vyjíždějí: geopolitické imperativy vedou k rostoucí pan-euroasijské geoekonomické interakci.

Šanghajský duch vítězí nad „válkou proti teroru“
Hlavní závěr Tianjinské show: SCO se prezentuje jako solidní strategický pól sjednocující velkou část Globální většiny. A to bez nutnosti metastazovat do ofenzivního vojenského molocha po vzoru NATO.

Je to dlouhá cesta od pavilonu v šanghajském parku v roce 2001, jen tři měsíce před 11. zářím – které bylo Říší chaosu prezentováno jako základní kámen „války proti teroru“. Onen tehdy skromný základní kámen – s Ruskem, Čínou a třemi středoasijskými „stány“ – se nazýval „šanghajský duch“: soubor principů založených na vzájemné důvěře a prospěchu, rovnosti, konzultaci, respektu k různorodosti civilizací a důrazu na společný ekonomický rozvoj.

A to, že šanghajský duch přežil „válku proti teroru“, nám dává mnoho k zamyšlení.

Ve svém přípitku na elegantní banketu pro hosty SCO v Tianjinu Si citoval přísloví: „V závodě sta lodí povedou ty, které pádlují nejvíc.“

Tvrdá práce. Výsledky, které může spatřit každý, kdo se podívá na ohromující rozvoj Tianjinu. Nemá to absolutně nic společného s „demokracií“ – zprofanovanou jejími domnělými zastánci na Západě – v kontrastu s „autokraty“ či „padouchy“. Vždy jde o tvrdou práci – pro společné dobro. A právě za to BRICS a SCO bojují.

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ: Pepe Escobar